I Write

Rok 2013

4. ledna 2014 v 20:24 | Petey
ROK 2013

Čaute! :) Dneska pro vás mám článek, který psala už spousta blogerek, je to něco jako seznam události v roce 2013. Strašně moc se mi téma na takový článek zalíbilo, takže jsem ho musela taky udělat. Snad vám to nevadí, že to čtete asi už po tisícáte. Dnes tu sice měl být článek s věcmi, které jsem dostala na Vánoce, ale asi bude až zítra. Tak začneme!

Leden
Psát 2013 místo 2012 mi trvalo asi měsíc. V lednu jsem taky dostala svoje úplně první vysvědčení na gymnáziu a pro mě známky byly úspěchem :)

Únor
V únoru se toho moc nikdy neděje, takto to bylo i roku 2013.

Březen
16. jsem byla zase o rok starší, dostala jsem takový ten velký "pytel" ve kterém se sedí.

Duben
Problémy na mém bývalém blogu.

Tajemství

8. prosince 2013 v 8:06 | Petey
TAJEMSTVÍ

Ahojte! Včera jsme byly v Brně kouknout se na vánoční stánky, protože tam chodíme každý rok. Vzala jsem si foťák, takže mám i nějaké ty fotky, ale to až v jiném článku. ;) A včera taky napadlo tolik sněhu! Konečně! Na horách už ho mají dávno, ale já bydlím v nížině, takže jsme si museli počkat, ale stálo to zato! To počasí za poslední týden mi už lezlo pořádně na nervy. Už nebylo to barevné listí jen bláto a déšť. Jsem ráda za sníh, tak snad dlouho vydrží, chtěla bych zase po několika letech zažít Vánoce se sněhem. :) Teď už k článku, tomuto se budu věnovat až v tom příštím s fotkami.

Přemýšlela jsem, jaký napsat článek na nějaké téma, po delším přemýšlení mě napadlo se kouknout na nějaká stará témata týdne. Po otevření rubriky blogu tema.blog.cz na mě vyskočilo hromady témat, poslední bylo někdy z května tohoto roku. Dívala jsem se dál a narazila na jedno téma, tajemství. Bylo to téma týdne někdy v červenci minulého roku, tak proč na něj nenapsat vlastní článek, že? Jdeme tedy na to!

Tumblr

Proč mám ráda podzim

14. října 2013 v 17:15 | Petey
PROČ MÁM RÁDA PODZIM

Podzim je tu už asi tři týdny a já ještě nenapsala nějaký pořádný podzimní článek! Vím, že tu už dlouho nebyl jakýkoliv článek, ale o tom budu psát v deníčku, který bude asi zítra nebo pozítří. Teď už k tomuto současnému podzimnímu článku :) Nevím vůbec, jak mě to napadlo, prostě z ničeho nic, když jsem seděla u notebooku a přemýšlela co dělat, napadlo mě napsat právě o podzimu, o tom, co na něm mám ráda :) Tak to tu máte.

autumn

Ovlivňují nás reklamy?

7. října 2013 v 20:53 | Petey
OVLUVŇUJÍ NÁS REKLAMY?

Reklamy vidíme denně, ať už jdeme do školy, jen tak se projít, nebo se koukáme na televity ale fungují vůbec? Minulou neděli jsem byla na inlinech, vlastně já jim neříkám jinak, než kolečkové brusle. Jeli jsme po normální, upravené cestě a každých pět metrů na ni byl napsán nápis my-garden.cz, opravdu byl napsán po celé cestě, v obou dvou směrech. Když jedete 10km a každou chvíli na zemi vidíte nějakou reklamu, ať už třeba internetový odkaz nebo jen název nějaké firmy začne vám to pravděpodobně lézt na nervy, ale taky vás to třeba donutí zjistit co to je. Byly jsme tak v půlce cesty a já řekla ,,Co to vlastně to my-garden.cz je?" a donutilo mě to se na tu stránku podívat. Samozřejmě, že jsem tušila, že se to bude týkat zahrady, ale i tak jsem se tam koukla a byl to internotový obchod z věcmi na zahradu.


To stejné je i u televize. Díváte se na nějaký film a najednou je reklama třeba o Nutelle. Mladší bratr se zrovna na tuto reklamu díval a hned říká ,,Mami, já bych taky chtěl chleba s nutellou k snídani." Další příklad, kde je vidět, že nás reklami ovlivňují je třeba tento; Když jsem byla asi ve čtvrté třídě, dávali v televizy reklamu na jogurt, který se myslím jmenuje Bobík a u té reklamy hrála písnička "Mňam, mňam Bobík, roztančí tě s kamarády..." atd. A přesně tuto písničku všichni ve třídě zpívali pořád dokola a hned, jak skončila škola, šli si Bobíka koupit do obchodu, který jsme měli před školou. Takže reklamy nás opravdu ovlivňují.

Reklamy dokážou být někdy vážně otravné, jak už jsem psala, např. když je stála vidíte napsané na zemi, nebo mě taky dokáže dost naštvat reklama u nějaké písničky nebo videa, které si chci pustit na youtube. Podle mě nás reklamy hodně ovlivňují. Jaký je váš názor?

Nejlepší přátelé

2. října 2013 v 20:53 | Petey
NEJLEPŠÍ PŘÁTELE

Všichni potřebujeme přátele a snad každý alespoň jednoho kamaráda má. Hodně z nás si bez přátel nedokáže život ani představit, ale jsou vlasně naši přátelé opravdový přátelé? V dnešní době se všichni přetvařují, hrají si na někoho jiného, pomlouvají vás za zády, lžou a všechno možné. Dnes je opravdu těžké najít si nejlepší kamarády, kterým můžete věřit, dělat s nimi všechny ty blbosti, říct jim cokoliv a nemít strach z toho, že vaše tajemství zítra nebude vědět celá škola. Takových lidí je opravdu málo a je to obrovská škoda.
Já tu nejlepší kamarádku, bohužel ještě nenašla. Ve školce se mnou kamarádil jen jeden člověk, pak na základce byla celá naše třída plná přetvářek, lží a kdo ví čeho. Měla jsem tam jednu opravdovou kamarádku, které jsem věřila, všechno jí říkala, ale to jsem dělat neměla. Po čtyřech letech přátelení jsem zjistila, že všechna ta tajemství, která jsem jí řekla, vykecala další spoustu lidem a mockrát mi lhala, dost mě to naštvalo, i mě to mrzelo a nedokázala bych se s takovýmto člověkem dál přátelit, takže jsem se s ní přestala bavit. Ve třídě jsme měli spoustu podobných lidí, kteří dělali, že s vámi kamarádí, jen aby věděli tajemství a mohli vás pak pomlouvat za zády a to mě vážně štvalo, tak jsem z té strašné školy vypadla. Má současná škola je lepší. Ve třídě nás je sice jen 7 holek, z toho jedna "trošku" mimo, ale jinak je fajn, další dvě se baví jen spolu a s nikým jiným, a zbyli tu čtyři holky, jedna z nich jsem já. Mám teď dobrou kamarádku, dá se na ni spolehnout, občas sice dokáže pořádně naštvat, ale nejlepší kamarádky se asi nazvat ještě nemůžeme, třeba to teprve příjde :)

Život na vesnici

17. září 2013 v 14:12 | Petey
ŽIVOT NA VESNICI

Když se řekne slovo vesnice, většina lidí si představí klidné místo, kde každý má slepice, koně, všude jsou louky, lesy, pole, rybníky a málo lidí. Také si můžeme vybavit místo bez nějakých velkých obchodů, žádné MHD, které jezdí každých pět minut a třeba nějakých velkých škol. Někomu se takoví život líbí, ale znám spoustu lidí, kteří na to ani nechtějí myslet.
V současné době je už ale spousta vesnic, které nejsou těmto moc podobné. Vím to, protože v jedné takové bydlím :) Škola tu je, ale jen do páté třídy, ale to mi vůbec nevadilo, že jsem už z páte musela odejít, spíš jsem byla šťastná, že od tam už konečně vypadnu :D Slepice tu chová tak deset lidí, pak tu jeden člověk má koně a to je tak asi všechno. Je pravda, že jsou tu jen jeden malý obchůdek s těmi základními věcmi, ale pár kilomentrů dál je Globus (asi znáte :D), takže tam chodíme kupovat všechno jídlo. Posledních se sem přistěhovává spousta nových lidí, ale už tu moc pozemků nezbývá, já s rodinou tu bydlím něco kolem šesti let, to tady ještě nějaké místo bylo :D Jezdí tu taky jeden autobus, ale asi jen každou hodinu nebo dvě, takže když vám ujede, máte smůlu. Kousek vedle je ale něco jako dálnice a vlaková zastávka, píšu zastávka schválně, protože nádražím se to vážně nedá pojmenovat. Není tam ani přístřešek, kam se můžete schovat, když prší jen jedna lavička.

Jsem ráda, že bydlím na vesnici, protože kdyby jsme bydleli ve městě, nemohli by jsme mít velkou zahradu a za ní hned les, ani bazén, velký dům a za to jsem strašně moc vděčná. Jsem ráda, že můžu jít kdykoliv ven, na zahradu nebo třeba dojít pěšky k nějaké z mích bývalích spolužače, i když to se moc často nestává, nemáme se moc v oblibě. Ale i tak jsem ráda, že mám takovouto příležitost :)
 
 

Reklama